Důvod vzestupu atopie ve všech rozvinutých zemích
není zcela jasný. Jako zajímavá se jeví tzv. "teorie hygieny". Dle
této teorie jako malé děti vyrůstáme v mnohem čistějším prostředí než dříve,
nejsme vystavení tolika bakteriím, a tudíž se náš imunitní systém řádně nevyvíjí.
Proto imunitní systém reaguje na běžné podněty, se kterými se potkáváme v
každodenním životě, i když by neměl. Patří mezi ně zvířata (srst, peří, sliny),
roztoči (nebo přesněji jejich výměšky) a pyl. Velmi pravděpodobně zde hraje
roli i očkování. Díky velkému množství používaných vakcín (a jejich čím dál více)
se děti nenakazí běžnými dětskými infekcemi (spalničky, plané neštovice,
zarděnky atd.) a jejich imunitní systém se řádně nevyvíjí. Z pohledu čínské
medicíny tyto dětské nemoci (zejména ty s vyrážkou) ve skutečnosti posilují
imunitní systém dítěte a zbavují jej nadbytečného horka. S takovým množstvím
očkování se imunitní systém nevyvíjí správně a dítě reaguje na běžné podněty alergickou
reakcí.
Příčiny vzniku
dětských alergií lze rozdělit do třech hlavních skupin:
Jako první příčinu lze označit nevhodnou stravu. U
dítěte pravděpodobně došlo k příliš rychlému nebo nevhodnému zavádění pevné
stravy. Pokud postupujeme pomalu a zavádíme jednu potravinu po druhé můžeme snadno
vypozorovat jestli některá z nich nezpůsobuje problémy. Pokud se reakce objeví
je vhodné počkat do doby než trávení dítěte dospěje. V případě, že to
neuděláme, tělo nedokáže potravinu přijmnout a bude na ni reagovat negativně.
Příznivému stavu neprospívá ani nadměrná konzumace cukrovinek a sladkostí. Ty
způsobí oslabení sleziny a v těle se začne hromadit vlhkost. K té se postupně
přidá i horkost a na tomto podkladu se velmi dobře daří kvasinkám a plísním,
které se pak dostávají ze střev ven do těla, což způsobí zvýšenou propustnost střev.
V krevním oběhu pak dochází k vyvolání imunitních nebo alergických
reakcí. Další
příčinou vzniku alergií je nadužívání antibiotik, která přispívají k přemnožení
kvasinek a plísní. Samostnou kapitolou je slabý imunitní systém z důvodu
oslabené konstituce rodičů v době početí. Tuto příčinu západní medicína označuje
jako genetický vliv. Pokud měl jeden z rodičů oslabenou
konstituci je 30% šance, že dítě bude trpět stejným problémem. Pokud tomu tak
bylo u obou rodičů, pravděpodobnost je již 50%. Ať už dojde ke vzniku alergie nebo ekzému z
jakéhokoliv důvodu je správná strava nezbytným předpokladem pro další úspěšnou
léčbu. K té se využívají obvykle bylinky případně akupunktura a baňkování.
Alergické
astma je velmi časté dětské onemocnění a je na vzestupu ve všech
rozvinutých zemích. Nazývá se také "časným astmatem”, protože začíná již
brzy v dětství. Alergeny vstupují přes nos do průdušek a u citlivých jedinců spustí
alergickou odpověď. Děti, které trpí alergickým astmatem, jsou označovány za
"atopické". Atopie není nemoc, ale tendence k rozvoji jedné ze tří
nemocí. Jsou to alergické astma,
atopický ekzém, nebo alergická rýma. Tito jedinci mají výrazně zvýšenou
hladinu IgE, který spouští alergickou reakci, jež způsobuje bronchokonstrikci
(zúžení průdušek) a tudíž dušnost. IgE také způsobuje "explozi"
žírných buněk v průduškách s uvolněním histaminu a prostaglandinu. Ty zase
způsobí komplexní zánětlivou reakci, která vede ke chronickému stavu
charakterizovanému přecitlivělostí průdušek, sekrecí hlenu a ztluštěním (a
proto zúžením) průdušek.
Užívání antibiotik často podporuje vznik zbytkové
škodliviny ve formě hlenů, protože sice zahubí bakterie, ale nepročistí horkost
a ani nepřemění hleny. Rodiče pak mají pocit, že se dítě uzdravilo (horečka
opadne), zatímco se ve skutečnosti v plicích usazují zbytkové hleny. Vznik
zbytkové škodliviny je u dětí velmi běžný, a to zejména při použití antibiotik
na infekci horních cest dýchacích. Zbytková škodlivina může být zadržována v
plicích, v dutinách, v uších nebo v krku. Díky ní dochází u dítěte k opakovaným
infekcím horních cest dýchacích. Pokud jsou znovu použita antibiotika, jen se
tím zbytková škodlivina upevní, čímž vzniká začarovaný kruh a zhoršení celé
situace. V mnoha případech se pak později u dítěte diagnostikuje "astma"
a nasadí bronchodilatancia (léky rozšiřující průdušky, tj. úlevová
antiastmatika) a inhalační steroidy - zejména pokud dítě kašle během noci. A to
je velká škoda, neboť tím je dítě odsouzeno k letům inhalování steroidů kvůli
něčemu, co ve skutečnosti není "astma", ale prostá obstrukce
dýchacích cest plic hleny. Čínská medicína je v těchto případech velmi
efektivní a může dítě od mnoha let inhalování steroidů zachránit.